|
|
Kulturní dění v exilovém časopise Svědectví v 70. a 80. letech 20. století.
Karlíčková, Iva ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje dění v oblasti literární kritiky v časopise Svědectví. Časopis Svědectví byl výrazným exilovým periodikem, do kterého přispívali exulanti, disidenti, spisovatelé, politici, vědci, publicisté, proto si po celá desetiletí zachoval vysokou úroveň. Vznikl 26. října 1956 v New Yorku, ale od roku 1961 vycházel v Paříži. Vedoucí osobností po celou dobu vydávání byl Pavel Tigrid, kterému je v této práci věnována kapitola. Je popsána struktura, rubriky a obsah časopisu, včetně osobností, které se na vydávání časopisu podílely nebo do něho přispívaly. Na základě komparativní analýzy je zkoumán přístup a úroveň literární kritiky v časopise Svědectví a jiných periodikách. Literární recenze jsou podrobně analyzovány na konkrétních dílech. (Jsou to Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery, Asanace Václava Havla a …a bude hůř Jana Pelce). Srovnávány byly v periodicích Svědectví, Tvar, Tvorba, Host, Lidové noviny a Obrys. Cílem práce je porovnání recenzí v časopise Svědectví s kritikou v jiných periodikách.
|
|
|
Analýza genderových vztahů a konceptu romantické lásky v románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí
Kubová, Alena ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá genderovými vztahy, konstrukcí romantické lásky a problematikou nevěry v románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Dané koncepty jsou zkoumány prostřednictvím nástrojů feministické literární teorie, jež pracuje s genderem jako analytickým nástrojem a hlavními metodologickými východisky jsou tzv. vzdorné čtení a recepční teorie. První část analýzy je zaměřena na způsoby utváření femininity a maskulinity hlavních postav románu v kontextu patriarchálního uspořádání společnosti za socialismu, druhá část se zabývá různými podobami lásky, které se v rámci vztahů mezi hlavními postavami románu objevují, rozebírá roli sexuality v jejich partnerském soužití a zkoumá příčiny a motivaci nevěry s ohledem na genderovou identitu těchto postav. S využitím genderové analýzy nabízí diplomová práce nový rozbor Kunderova díla, který reflektuje reprodukci genderových stereotypů a vymezuje se tak vůči stávajícím interpretacím.
|
|
|
Kulturní dění v exilovém časopise Svědectví v 70. a 80. letech 20. století.
Karlíčková, Iva ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje dění v oblasti literární kritiky v časopise Svědectví. Časopis Svědectví byl výrazným exilovým periodikem, do kterého přispívali exulanti, disidenti, spisovatelé, politici, vědci, publicisté, proto si po celá desetiletí zachoval vysokou úroveň. Vznikl 26. října 1956 v New Yorku, ale od roku 1961 vycházel v Paříži. Vedoucí osobností po celou dobu vydávání byl Pavel Tigrid, kterému je v této práci věnována kapitola. Je popsána struktura, rubriky a obsah časopisu, včetně osobností, které se na vydávání časopisu podílely nebo do něho přispívaly. Na základě komparativní analýzy je zkoumán přístup a úroveň literární kritiky v časopise Svědectví a jiných periodikách. Literární recenze jsou podrobně analyzovány na konkrétních dílech. (Jsou to Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery, Asanace Václava Havla a …a bude hůř Jana Pelce). Srovnávány byly v periodicích Svědectví, Tvar, Tvorba, Host, Lidové noviny a Obrys. Cílem práce je porovnání recenzí v časopise Svědectví s kritikou v jiných periodikách.
|
|
|
Motiv vztahu jako způsob nazírání světa a lidské existence v něm v Kunderových Směšných láskách, Žertu a Nesnesitelné lehkosti bytí
ZAJÍCOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se bude zabývat motivem vztahu v Kunderových povídkách Směšné lásky a dvou románech Žertu a Nesnesitelné lehkosti bytí. Vybrala jsem tato konkrétní díla, abych se pokusila zachytit motiv vztahu ve více podobách od počátku Kunderovy prozaické tvorby, kde je možno hledat zárodky jeho velkých románů právě skrze motiv vztahu dvou lidí, který přeroste v antropologické až existenciální problémy lidí, v rozpor člověka s historií. Pozornost bude zaměřena na interpretaci vztahu jako motivu a jeho celkový myšlenkový a významový rozsah a důležitost pro tvorbu příběhu. Z metodologického hlediska se práce přiklání k hermeneutickému pojetí, kde na základě analýzy jednoho motivu dospěje k hlubšímu porozumění různých aspektů a interpretací vztahu.
|
host ::
RSS.